pátek 3. února 2017

Drahý čtenáři...


Autoři a spisovatelé jsou momentálně velice oblíbenou lovnou zvěří, na kterou si rád vystřelí skoro každý. Vy, co píšete, jistě znáte takové to ledabylé hodnocení formou zaběhlé fráze: Kniha se mi líbila, ale…

- Je tam moc/málo dějových linek, postav vedlejších i hlavních, popisů, akce, romantiky, sexu, politiky, intrik, technologií, mytologie, magie, popkulturních odkazů, humoru, násilí…

- Je to příliš dlouhé, krátké, složité, jednoduché…

- Jsou/nejsou tam elfové, draci, trpaslíci, skřeti, mágové, upíři, vlkodlaci, detektivové, vojáci, lodě, auta, tanky…

- Odehrává se to (nebo taky ne) v Česku, viktoriánské Anglii, na cizí planetě, vesmírné lodí…


Zkusme to jednou obrátit. A pojďme si stěžovat na běžného čtenáře. 


Protože, i když každý autor rád dostane zpětnou vazbu, měla by mít nějakou úroveň. Zatímco kvalitu knihy (povídky) komentuje kde kdo, hodnocení kvality čtenáře (nebo třeba i filmového diváka) již moc často nevidíme. Možná je to dáno i anonymitou internetového světa, potažmo sociálních sítí. Zatímco autorova totožnost je jasná, komentující či hodnotící dost často funguje pod nicneříkajícím nickem.

Nejprve by to tedy, vážený čtenáři, chtělo znát literární útvary. Stačí tři. Povídka, novela, román. Tím předejdeš většině svých stesků. Přidej znalost (sub)žánru. Přestaneš se pak divit spoustě věcí.

Ano, máš dozajista právo požadovat kvalitní knihu, ovšem napadlo tě někdy, že kniha může stejně tak požadovat kvalitního čtenáře? Takového, který zná daný žánr, má načteno, umí pracovat s jazykem, ocení kvalitní stylistiku nebo styl?

Proč je to důležité? Budeš se divit. Dost možná se ti totiž líbí knihy, které je možno označit za špatné. Po více stránkách. A je jedno, jestli jde o autora zahraničního, tuzemského, zavedeného, nebo začínajícího. Ti z našich luhů a hájů píší dokonce kolikrát lépe, než zahraniční. Umí lépe pracovat se zápletkou, psychologií postav, výstavbou příběhu, reáliemi atd.

A zatímco ty si kupuješ každý týden nový sešitový western/červenou knihovnu, kde ti nevadí stále se opakující schéma, pokud dostaneš do rukou knihu českého autora, najednou máš problém s tím, že to je neoriginální, nudné, šedé. Hlavně ale proto, že se to odehrává zde, nikoliv v dalekých exotických destinacích.

A když už jsme u toho, víš vůbec, kolik úžasných a hlavně fungujících světů bylo stvořeno českými autory?

Specifikem českých luhů a hájů je to, že každý občan všemu rozumí a velmi rád hodnotí, často negativně, práci policie, doktorů, politiků, učitelů, soudců, nebo třeba silničářů. Aniž by si to sám někdy zkusil, nebo se o danou oblast zajímal více do hloubky.

Stejně tak běžný český čtenář rád kritizuje autory, přičemž neví v podstatě zhola nic o literatuře, daném žánru, či psaní příběhů.

A tak zatímco je na internetu možno nalézt tisíce rad, jak lépe psát, nebo se stát slavným a úspěšným spisovatelem, návod jak být dobrým čtenářem jaksi chybí. Přitom je to snadné. Stačí zvýšit svoji erudici. Jak jinak, než čtením knih. Autor zkrátka musí vědět a znát více, než čtenář. Jinak je to průšvih epických rozměrů.

Ano, pochopil si to správně, drahý čtenáři. Musíš začít u sebe. Žádný soudný autor, natož redaktor a nakladatelství, si ti totiž nedovolí předložit knihu, pokud ví, že je špatná. A moc dobře ví, že jedinou reakcí (od vzdělaného čtenáře) na takový počin bude seznam konkrétních nesrovnalostí nebo chyb.


4 komentáře:

  1. Čtenáři jsou různé a hezky jste je rozebral. Jenže je tu malý problém, chcete po někom práci sama na sobě. To nejtěžší, co může být. Něco, vycházející z přemýšlení. Auvajs, to Vám nikdo neřekl, jak to bolí? Joj, to Vás zkritizuje lidí za drzost!
    Tak ať máte kolem sebe spíš ty přemyšlující... Anna Šochová :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :-)

      Netvrdím, že je každá kniha, co u nás vyjde, prostá chyb. Ale staré pořekadlo praví, že každá hůl má dva konce. A opravdu se mi nelíbí, když se používá stále jen ten jeden.

      Vymazat
  2. Pěkně napsané házení čočky na stěnu nářků :-) Jako obyčejně - ti čtenáři, kteří jsou schopni tvůj text vzít jako výzvu, to pravděpodobně nepotřebují. No a ti ostatní to buď nepochopí nebo se nafouknou. Ano, říká se o mně, že jsem optimista :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nechť ti to vydrží! ;-)

      Budu ovšem vrhat luštěniny na systematicky vyrovnané kusy stavebnin i nadále. Protože si tímto způsobem vždy výborně urovnám myšlenky :-)

      Vymazat