Autorovy zápisky, týden šestnáctý
- Fantasy, jaká tu ještě nebyla!
- Znovu se potvrdilo, že nejtěžší je hledět si sám sebe a nekomentovat věci, do kterých mi vlastně nic není. A dnes (je čtvrtek) jsem si to připomenul a konal v souladu s touto zásadou.
- Budiž tedy i napříště pochváleny sponzorované příspěvky na sociálních sítích. Uctím je minutou ticha.
- Audit v práci dopadl na výbornou. Na naše pracoviště ani nedošel. Možná je to dobře.
- Pro něj i pro nás.
- Být v sobotu v práci bylo sice nutné, ale nesnesitelné. Do ucha jsem si přitom pouštěl audioknihu Velký cirkus. I tak jsem vypadl o hodinu dřív, než bylo v plánu.
- Něco visí ve vzduchu. Blbě se mi spí. Sny jsem neměl už několik let a jsou to fakt haluze, co si budeme nalhávat. Do snáře raději nekoukám…
- Zajímavé, jak se při hledání reálií nebo (samo)studiu dá narazit na věci, které by vás nikdy nenapadly a nikdy jste o nich neslyšeli.
- Ano, mám značné mezery ve vzdělání…
- Ale zajímalo by mě, kolik lidí ví, co byla tzv. chlebíčková aféra…
- Kdybych tohle použil v románu/povídce, kolik lidí by si klepalo na čelo?
- A vůbec – třeba atentát na Heydricha. Kdybych napsal, že se po všech těch přípravách jednomu z útočníků zaseknul samopal, kolik lidí by to hodnotilo jako úpornou snahu o zdramatizování a vyšponování situace?
- Faktor zvaný náhoda je totiž očividně v samotném životě kolikrát výraznější a znatelně více ovlivňuje děj, než by bylo přijatelné v románech.
- Tohle téma je venkoncem velmi zajímavé. Málokdy je totiž žádoucí, aby příběh v knize rozhodla „prachobyčejná“ náhoda. K vítězství by měl přece dojít hrdina pomocí svých schopností intelektuálních a fyzických, popřípadě za asistence týmu složeného z výrazných individualit.
- Nebo ne?
Správný hrdina má samozřejmě náhodu pod palcem :-).
OdpovědětVymazatNebo pod pantoflí ;-)
Vymazat