Bublina

Občas se mluví o tom, že sci-fi a fantasy komunita má vlastní svět, který ostatní lidé moc nechápou. Že žijí v tzv. bublině. Ono na tom asi něco bude.




Komplexně vzato jsou knihy a TV považované za možnost útěku od reality, v níž žijeme, a která je poměrně depresivní svým ubíjejícím stereotypem. Což o to, pokud žijete v koloběhu práce, jídlo, spánek, je jasné, že jednou za čas máte potřebu tento nudný systém něčím narušit. Proto také byla vynalezena kultura, vážení.

Například dost lidí v mém okolí sleduje seriály. Konkrétně třeba Teorii velkého třesku. Již několikrát známí projevili snahu mi dokázat, jak moc je to vtipné. Ouha. Já na tom nic veselého nevidím.

Ani pouštění „best“ nebo „TOP 10“ scének na YT mě nepřesvědčilo. Stejné je to i se seriálem Přátelé apod. Možná proto, že mám sám narušené sociální vazby s okolím, jinak řečeno, omezuji je na minimum. A naopak jsem si zvyknul, že to co mi přijde směšné, je pro spoustu lidí buď nepochopitelné, nebo tzv. „za hranou“.

Zřejmě mám svoji vlastní bublinu.

Ano, u filmů se směji na jiných místech než zbytek populace, u některých svých poznámek jsem si dokonce vědom jejich nevhodnosti, tak je raději ani nevyslovím nahlas. Už jsem pochopil, že to vede často k problémům. Jednak mám odlišné koníčky, takže vycházím z rozdílných základů, jejichž neznalost znemožní pochopení pointy, za druhé nebaví mě pak půl hodiny (v práci) vysvětlovat vtip o dvou větách.

Nejde o to, že by Ti lidé byli hloupí, nebo méně chytří. Prostě jen mají jiný okruh zájmů. Sám mám možná až chorobnou zálibu ve vkládání citátů z oblíbených filmů nebo knih do běžné řeči, stejně jako do psaných textů. Popkulturní odkazy jsou naštěstí nedílnou součástí akční fantastiky a navíc tam je předpoklad, že to čtenář „zachytí“.

Samozřejmě, že příběh by měl fungovat i bez toho.

To, že určité věci ukážete v jiném světle, má své nepopiratelné kouzlo. Jak už ale bylo řečeno, ne vždy se to setká s kladným ohlasem. Což se dá chápat. Mnoho lidí bere smrtelně vážně nejen fantastiku, ale hlavně sebe.

A zatímco nemají problém akceptovat draka, co létá nad Prahou a chrlí oheň, bitvu popsanou podle historického mustru šmahem odsoudí jako naprosto nereálný výmysl. Dřív jsem to dost řešil, snažil se argumentovat, ale postupně na tuto snahu zcela rezignoval a zkrátka se smířil s tím, že to patří k věcem, které nikdy nepochopím a debata s někým, kdo plamenně obhajuje to či ono, je venkoncem zbytečná.

A tak, když dnes vidím text, ve kterém jsou vyslovené nesmysly (například ohledně zdravovědy, anatomie, techniky nebo historie) mávnu nad tím rukou, než bych dělal jejich komplexní rozbor. Na to jsou tu jiní. Ostatně, oblíbený argument – je to fantasy, tak co řešíš? – je už tak starý, že má vousy až na zem.

Možná i proto jsem přešel poslední dobou ve čtení na literaturu faktu. Dění v „ghettu“ jsem rozhodně nepřestal sledovat (přehled ve vlastním subžánru a jeho derivátech je nutné si udržovat), ale nemám žádnou potřebu se k němu vyjadřovat.

Rád si přečtu diskuze nebo vyjádření pod statusy kolegů nebo přátel, stále mám rád recenze a rozhovory s osobnostmi fantastiky, ale jaksi mi momentálně více sedí role tichého pozorovatele, než aktivního komentátora.

A dokud všechny ty bubliny kolem nás nepopraskají, zřejmě se na mém přístupu ani nic nezmění…


Komentáře

  1. Amen. Ono totiž s nástupem iluze anonymity internetu je pro některé (poslední dobou mi přijde až moc často) uživatele téměř sportem publikovat urážlivé, sprosté komentáře komukoli s kým nesouhlasí, protože je za to čeká maximálně ban (tak si založí jiný účet), nic jiného. Stačí mi, prohlédnout si některé diskuze na "Držkoknize". Hnusí se mi to a z těchto důvodů se mi poslední půlrok nechce komentovat a hlavně někomu něco vysvětlovat - nemá to cenu, argumentům není nasloucháno. Já mám svou pravdu, ty jdi do......... "libovolného tělesného otvoru" (dle regionu komentujícího se to liší). Negativní stránkou méhopostoje je to, že o své "perly" ochuzuji komentované. Budiž tento koment snad první vlaštovkou, která se vrací po zimě nekomunikace...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je zase ještě další level, tyhle anonymní diskuze, které ani nejsou diskuzemi. Brr.

      Vymazat
  2. Vzpomínám si na to, jak Adolf Born kdysi - už jako starý moudrý muž - prohlásil v jednom rozhovoru, že on už ve svém věku nemá tolik času, aby ho ztrácel diskusí s lidmi, kteří mají jiný názor :-). Ona taková diskuse samozřejmě většinou nevede k tomu, že by člověk někoho přesvědčil o svém pohledu na věc, užitečnější na ní je spíš to, že si v takové konfrontaci sám přesněji a úsporněji naformuluje ten svůj a má možnost nad ním zapřemýšlet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně! Čas, to je oč tu běží! Když už prostě víš, jak svoji práci udělat, je zbytečné o ní diskutovat...

      Vymazat
  3. To je problém se všemi odbornějšími znalostmi - člověk zjistí, že některé věci, které se laikovy zdají logické, jsou naprosté nesmysly a naopak - část zdánlivě zcela nepochopitelných řešení má vlastně celkem jednoduché vysvětlení - jen ne všeobecně známé. :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat