neděle 25. března 2018

2018/12

Autorovy zápisky, týden dvanáctý





  • Věru hektický týden, naplněný lidskou blbosti a idiocií.
  • Aspoň, že zdraví mi zase slouží. Myslím tělesné.
  • To duševní propadá chvílemi záchvatům nezvladatelné paniky.
  • Aneb v zaměstnání je veselo.
  • Když něco neumím, tak do toho přece nelezu. Nebo ne? Chci toho snad příliš?
  • Je touha ukázat, jaký jsem borec, silnější než vědomí průseru, ke kterému skoro jistě (cca 98%) dojde, pokud do toho začnu hrabat?
  • Vždy jsem se držel víry, že většina lidí není zlých, jen hloupých.
  • Ale nenasrat se, když vám tím přidají práci a starosti, to chce kolikrát nervy z oceli.
  • Zvlášť, když máte v úmyslu si vzít dovolenou, abyste rychleji opravili rukopis.
  • A namísto toho řešíte věci, které se vůbec nemusely stát, kdyby si někdo neustále nepletl drzost s odvahou.
  • Rozhodl jsem se nakouknout do knih mimo moji běžnou oblast, tzn. fantastiku a literaturu faktu.
  • Konkrétně jde o díla žen oceněných Nobelovu cenou za literaturu. Nelly Sachs (poezie), Hertu Müller a Elfriede Jelinek (próza). Hin sa hukáže. Nebo taky ne.
  • Založil jsem si na Instagramu něco jako čtenářský deníček. Pro vlastní potěchu.
  • A zatím se mi daří tam pravidelně přispívat, tudíž i číst. Z čehož mám skutečně radost.
  • Prokousávám se daňovými předpisy pro autorské honoráře. Veselé čtení.
  • A ještě veselejší je, že o tom nikdo nemá ani páru. Včetně „našeho“ FÚ. Super. Prošel jsem si tedy vícero dostupných informací, přečetl desítky článků.
  • Podle všeho bych měl být tedy jako zaměstnanec (a nikoliv OSVČ), kdy za mě zaměstnavatel platí zdravotní i sociální z obliga, ale, znáte to. Jistota je kulomet. Zbývá už jen týden to nějak rozseknout…
  • Mimochodem, změny letního a zimního času.
  • Je to píčovina jak praky.
  • Už to někdo konečně zrušte, prosím!


neděle 18. března 2018

2018/11

Autorovy zápisky, týden jedenáctý

Hele, tyhle posty jednou za týden mají zásadní plus. Naučily mě hledat a využívat free obrázky. Hmm. Že bych na starý kolena i konečně něco pochopil?



  • Poněkud divná nálada zavládla v tomto týdnu.
  • Jeden dobrý skutek za rok je až až. Letos mám splněno.
  • Dobrá finta, jak nebýt permanentně nasranej.
  • Prostě věci, se kterými nemůžete nic dělat, přijmout jako fakt a víc je neřešit, neeklovat si je.
  • Třeba pracovní soboty.
  • Když se na ně pohlíží jako na další (navíc lépe placený) pracovní den, a nikoliv jako něco, co vám ukousne paty, jakmile vyndáte nohy z postele a položíte je na podlahu, hned je svět krásnější.
  • Začíná mi docházet čtivo. Jak se do toho jednou pořádně pustíte…
  • Co budu v práci o přestávkách louskat? Navíc, ty knihy nesmí mít dvě kila a formát A3…
  • Mmch, formát. Jsem právě zjistil, že jsou nejen „Ačka“, ale i BCD. Fakt. Fúú.
  • Říkejte mi Blesk.
  • Vlastně, formát C jsou obálky, že? Sakra, měl bych napsat pár dopisů…
  • Co se týká psaní (muahaha) současný stav bude zevrubně popsán v časopise Pevnost. Tak.
  • To jen, abyste si nemysleli, že jste v tom sami.
  • Nejen fantastikou živ je člověk, začínám strkat čumák i do jiných oblastí literatury (jako čtenář!).
  • Ughm.
  • Druhé (hlubší!) kolo prohrabávání knihovny může vesele začít.

neděle 11. března 2018

2018/10

Autorovy zápisky, týden desátý

Motto týdne: 

Muset začít znovu od nuly není prohra. Tou by bylo říct, že už nikdy nejste ochotni začít něco budovat od základu...




  • Tentokráte to bude velmi krátké.
  • Lehce depresivní týden začal skvělým pondělím (myšleno ironicky) a vzápětí, aby toho nebylo málo, došlo k totálnímu a definitivnímu rozbourání všech mých časových i pracovních plánů pro tento rok.
  • Co s tím? Nic. 
  • Udělal jsem novou startovní čáru a přizpůsobil se situaci. Jede se dál.
  • C'est La Vie…
  • Hele, jasně, že to nebylo příjemný.
  • Ale přiznat si, že děláme něco špatně, je zkrátka nutnost, pokud se chceme posouvat kupředu.
  • A popravdě, neznám moc těžších věcí.


neděle 4. března 2018

2019/09


Autorovy zápisky, týden devátý

  • Ježíšku na křížku. Tenhle týden byl rychlý.
  • Se otočíte a je fuč.
  • Mrazy venku mají zřejmě pozitivní vliv na počet choroboplodných zárodků ve vzduchu.
  • A svítí sluníčko.
  • Což sice udržuje tu kosu, ale taky má pozitivní dopad na psyché.
  • Za celé uplynulé sedmidenní jsem nepožil žádnou z tabletek  - nic kromě vitamínů.
  • Už jsem chtěl oslavovat, že je pryč i ta chronická únava, ale…
  • Po klasicky pracovní sobotě se ona obligátní hodinka „dáchnutí“ změnila zase na zimní spánek.
  • Zkusil jsem si opravit část jednoho starého textu.
  • Ale nepíšu! Přesně podle předsevzetí.
  • Hmm.
  • Zapisování nápadů se do toho nepočítá.
  • A urodilo se jich zase požehnaně…
  • Týden nekončí moc vesele - podařilo se mi ztratit mobil. 
  • Zjistil jsem to poměrně brzo (v řádu několika minut), ale už byl fuč. 
  • Aktuální náladu vystihuje perfektně následující obrázek…

čtvrtek 1. března 2018

SMK - Psychicky narušené postavy v textu


Ať už se jedná o záporáky, nebo poslední dobou oblíbené antihrdiny, měl by se mít autor na pozoru. Logika takových postav není ani zdaleka stejná jako u běžných lidí, vymyká se často měřítkům, nastavených většinovou společností. Ne nadarmo se říká, že napsat dobře takovou postavu znamená být sám trochu „úchyl“.

Je tomu několik dní, co jsem dočetl knihu Jiřího Markoviče Lovec přízraků. Popisuje případy vražd, které šokovaly doslova celou republiku (tehdy ještě Československou). A hlavně dává nahlédnout do světa a myšlenek lidí, kteří jsou takových neskutečně brutálních činů schopni. Nechybí popisy výslechů, znalecké posudky, stejně jako psychiatrické/psychologické profily pachatelů.


Lovec přízraků  - Vraždy, které šokovaly republiku
(Jiří Markovič, Viktorín Šulc)