pondělí 7. ledna 2019

Vezměte si košťata


Těžko říci, kdy a kde se tato potřeba zrodila. Má ovšem oporu v tradici. Vždy bylo před ostatními třeba obhájit to, čemu věříme. Umetat cestičku žánru, novinkám a novotám, slovním i slovesným novotvarům, autorům, kteří je propagují, za současného pokyvování hlavou, že nejde o revoluci, neboť navazují na klasiky. Což našemu směru dodá vážnost, stabilitu a oporu, než někdo odborně rozhodne, že ano, toto je správné!

Možná je na čase přijmout „Druhou vlnu“ jako primární smysl fantastiky a za mohutného aplausu posledních věrných pohrobků Arthura Schopenhauera, uvést důvody pro zhroucení hyperboly, tak slibně stoupající k nebi, do závratných výšin. Až příliš často se mi do uší drala slova o nutnosti pozvednutí plamenného meče kvality. Však podobně jako představa „čistého umění“, evokuje mi tento požadavek ze všeho nejvíce právě dekadenci.

 En Attendant Godot, Paris, 1953

Kuželosečka s výstředností větší než jedna, je špatnou výchozí metaforou pro to, abychom si začali trhat vlasy (pokud nám zbyly) nad stavem pacienta, který jak se zdá, je již několik let v kómatu. Hlavně proto, že byl špatně diagnostikován.

Jak těžký je vůz, naložený nádhernými, leč ve svém nitru hlavně brakovými ideami? Tolik přání již na něj bylo naloženo a tolik krásných vraníků, ryzáků i běloušů k němu zapřaženo!

Snad opravdu nastal čas po třiceti letech čekání na Godota, který si podle Velkého proroctví sedne na kozlík a vyvede českou fantastiku z temna Na východ od ráje, přijít s řešením, jež nebude spočívat pouze v konzervaci dosavadního stavu.

Ale možná by stačil kocour Mikeš, který těm učeným pánům řekne, že místo dalšího nakládání na vůz je v první řadě třeba zapřáhnout všechny koně tak, aby táhli jedním směrem.


úterý 25. prosince 2018

Proti srsti, aneb rok 2018

Bilaterální bilancování jsou mi poněkud proti srsti. I ta nebilaterární, postrádající už z principu jednostrannosti harmonickou krásu, symetrii a tím pádem i objektivní vyváženost. Mám se chválit pouze tím, co se mi povedlo? Nebo přidat i případné neúspěchy? 

A co, když žádné nebyly? Mám si jich aspoň pár vymyslet, abych vypadal uvěřitelně?


tady je Molly Foxová, kafe a nakradené cukroví
- a tímto Vám přejeme všechno nejlepší do nového roku


pondělí 10. prosince 2018

Míša Merglová - rozhovor

Už delší dobu mám v plánu vyzpovídat komplet Triumvirát, ale jaksi se nedařilo sladit termíny a volný čas. Nakonec však slovo dalo slovo a ulovil jsem si první oběť z jejich řad – Míšu Merglovou.


Míša Merglová
Autor snímku: Jana Pechlátová


neděle 4. listopadu 2018

BOoK con 2018 – bleskové info


Na tuto akci jsem vyrazil až v sobotu, ale zase brzo ráno. Abych stihnul první přednášku na pořadu dne. Ta se začínala v deset. Šlo o Krvavou snídani Haniny Veselé se křtem její nové  knihy Krev teče vždycky červená. Bohužel, dopravní anděl strážný i ubrečené počasí bylo proti. Začalo to ukázkovým zásekem v České Třebové. Dal jsem si před nádražím cigáro, vzal to v klidu a šel vyfotit Molly Foxovou (můj cestovní poradce  plnící i formu talismanu) s nějakou tou mašinkou. Na první nástupiště se v tu chvíli vřítil zpožděný vlak do Prahy, který ale podle jízdních řádů nenavazoval na žádné jiné spoje směr Dobříš, takže jsem jej původně ignoroval. Nastoupil jsem a řekl si, že to nakonec dobře dopadne. Dokonce jsem nezabloudil na Hl. nádraží, ani v metru (aplikace dpp má něco do sebe!) a podzemním labyrintem se dostal na Smíchov.



sobota 20. října 2018

Ve spárech Černokněžny

(původní text byl publikován 18. října 2013) 


Jak jsem již popisoval v jiné povídce (Evička & Spiderman), někteří otcové mají problém akceptovat skutečnost, že z jejich malé milované holčičky vyrostla ženská, za kterou se otočí každý chlap. No, kdyby se jen otočil, asi by nebylo zase až tak moc zle, ale nebudeme si nic nalhávat, skutečnost je jiná.

Dlouho jsem považoval tatíka posedlého myšlenkou, že jeho dcera zůstane pannou do konce života, za to nejhorší, co vás může potkat. Byl to omyl. Existuje ještě jedna horší varianta, než se stát potenciální obětí násilí hlavy rodiny, která navíc u svého potomka brání něco, co je třeba již čtyři a více let pasé.

středa 10. října 2018

Jak jsem dal sbohem osmdesátkám a devadesátkám (SMK)

Bylo nebylo, před dlouhými lety. Tak se začínají pohádky, kdy je minulost jaksi zastřená a pamětníci mlčí, protože to pro dnešní dění nemá žádný význam a navíc to ani nikoho nezajímá. Nebo zajímá, ale není žádoucí tahat kostlivce ze skříní. Což je prostě fakt.

Nedávno jsem měl delší rozhovor s P. K. V rukopise se mi objevily totiž odkazy na věci, které mají základ v (po)listopadových událostech. Pro upřesnění dodám, že šlo o rok 89. Nakonec jsme se dohodli na jejich eliminaci, což bylo jen správné. Příště si na to budu muset holt dát majzla. Lidé zapomínají, to je zcela běžný jev, mladší generace ještě ani nebyly na světě a události z dob, kdy ještě nebyl FB a Instagram, je často vůbec neberou...



Ono se to nezdá, ale jsme přibližně stejně starý
(M1A1 Abrams - období výroby: 1979 - dosud)

pondělí 1. října 2018

Rozhovor s Janou Jůzlovou


Jana Jůzlová je žena mnoha zájmů a některé z nich, stejně jako její práce, přímo či nepřímo souvisejí se psaním a literaturou. A to už byl dostatečný důvod, abych ji požádal o rozhovor.




Jana Jůzlová

úterý 18. září 2018

O fantastice, literatuře a češtině s Mgr. Evou Suchomelovou


Základním pracovním nástrojem autora je jazyk. V případě většiny z nás čeština. Umíme ji ale používat správně? Jak širokou máme slovní zásobu? Rozumíme ještě vůbec psanému textu? A jak jsou na tom dnešní školáci, dost možná budoucí spisovatelé? Na tyto a další otázky mi odpověděla Mgr. Eva Suchomelová.



Mgr. Eva Suchomelová
Autorka fotografie: Hana Hořáková


neděle 16. září 2018

Když padne král...


Včera v noci se konala prestižní soutěž o nejlepšího kulturistu naší planety, Mr. Olympia. Obecně v této soutěži platí, že krále nejde sesadit z trůnu, pokud k tomu výrazně nepřispěje sám. Má jméno, má tisíce fanoušků, má charisma. Umí svoji celoroční práci v posilovně prodat.

A také se najde sousta těch, kteří se nemohou dočkat chvíle, kdy král padne. A to se také tentokrát stalo. Ke svému osmému vítězství v radě se chtěl probojovat Phil Heath, leč byl poražen. Vyhrál Shawn Rhoden. Nutno podotknout, že zaslouženě. Obhajoba je ale vždy těžší, již brzy se dnešní vítěz dostane do pozice, kdy bude zajímavější jej spatřit padnout, než ho vidět znovu vítězit.

Jsem velmi rád, že to Phil Heath vzal jako opravdový král, popřál soupeři a ustál to. Což není dnes zase tak samozřejmé. Zda se dokáže vrátit příští rok a vzít si korunu zpět, netuším. Je to ale k zamyšlení.



Král Conan / Král Arnold
když už jsem začal tou kulturistikou, ať je to stylové...

středa 5. září 2018

Fejetony eseje a jiná vymírající zvířena


Když se podíváte na weby o fantastice, můžete si všimnout jedné zajímavé věci. V počtu zveřejněných článků vedou jednoznačně recenze. Sem tam se objeví rozhovor. Ale publicistika již léta skomírá na úbytě.


Ach, můj drahý!  Kdy mi konečně ukážeš tu svoji esej?

neděle 2. září 2018

Bye bye bejby


... aneb jak slečna Fantastika dostala kopačky (dočasně)

Přesycenost válečnými a historickými romány mě kdysi dovedla k fantasy. Objevovat Conana a spol. byl zážitek. Pokud však začnete sami psát, dostanete se do poněkud prekérní situace. Nejen, že je vhodné sledovat, co se děje ve vašem (sub)žánru, taky sledujete své kolegy autory, čtete jejich nové knihy a diskutujte o nich.

A najednou můžete zjistit, že máte fantastiky plné zuby.



středa 8. srpna 2018

Projekt R10 - Michal Březina

Michal Březina pracuje jako recenzent pro Vanili.cz a navíc si libuje ve zpovídaní lidí, co se točí kolem knih. Tentokrát se však role obrátily a ocitl se na druhém břehu...


Michal Březina