Frajeřina nezebe...

 …ale malý boty tlačej. Netřeba asi vysvětlovat, co tahle průpovídka znamená. Já to navíc ani nemám v plánu. Spíše jsem se tuhle zamyslel, jakou největší frajeřinu jsem zatím ve svém životě provedl.

Jenže to se mnohem lehčeji řekne, než udělá. A jaká pro to vlastně použít kritéria? Co je to vlastně ta frajeřina? A jsou vůbec ještě dneska frajeři? Nestali se mezitím již vyhynulým druhem? Pokud bychom se ohlédli zpět do minulosti, našlo by se jich určitě dost.

Když jsem to psal, byly holky z lesní školy celou dobu vach*,
čekaly asi nějaké pikantnosti a tajné informace z mého soukromého života.

[POZN]*být vach -  místní nářečí,
z německého wachen/bdít, nespat a Wache/stráž, hlídka.

Významově prapůvodní frajeři historicky vzešli z frejířů - záletníků a milenců. Slovo viditelně pochází z němčiny, konkrétně ze slovesa freien (ve starší němčině s významem chodit za holkama, ucházet se o nevěstu). Samotný Freier byl potom zákazník prostitutek, aspoň tedy podle mého oblíbeného slovníku nespisovné češtiny, kde lze najít mnoho zajímavých slov, a také se hodně dozvědět o jejich původu.

Posun významu ale zapracoval jako vždy na výbornou, takže frajer (ne nutně ovšem libový) je nyní nebojácný odvážný schopný muž. Občas je ke slyšení i jako hanlivé označení namyšleného naparáděného člověka. Synonymu první verze pak odpovídají slova jako sekáč, řízek, týpek, být cool nebo hustej, krutej, přísnej, nebo rovnou démonsky hustokrutopřísnej [dHKP]. Frajeřina by tedy měla být činem, který vás v očích určité vybrané komunity učiní respektovaným člověkem (nebo aspoň případně démonsky hustokrutopřísnou [dHKP] liškou).

Po delším přemýšlení jsem nakonec jako svoji životní frajeřinu vybral to, že jsem přestal kouřit. V určitém ohledu to možná nesplňuje předchozí definici, protože jsem o tom s nikým nemluvil, prostě to udělal, a nikdy nepátral po tom, co si o tom kdo myslí. Předtím, ani potom. Takže vlastně netuším, zda tento můj počin dostal v očích mého okolí klasifikační nálepku frajeřina.

Možná se někoho napadne zeptat, ale co samotné provedení akce? Chtěl bych napsat, že to bylo na absolutní pohodu a dal jsem to levou zadní, i když jsem jinak kouřil pomalu 20 let skoro 20 cigaret denně. Jenže to bych lhal. Abstinenční příznaky nejsou asi z demotivačních důvodů nikde zmiňovány, ale to jim logicky nezabrání, aby se nedostavily v plné síle.

První tři týdny byly tedy regulérní peklo, pak se to postupně uklidnilo. To skutečně nejtěžší ale přišlo až později, ve druhé vlně, cca po dvou měsících. Tato krize trvala kratší dobu, ale byla mnohem intenzivnější, než ta první. Nebyla to vůbec snadná výhra a musím férově přiznat, že ještě nyní, po skoro čtyřech letech, mám občas chuť na cigaretu. Navíc mi hořící tabák vždycky velmi voněl a voní mi i dnes. 

Navzdory tomu, že se kouření považuje za nezdravé (a jsou pro to samozřejmě i vědecké důkazy), nikotin a dehet mi paradoxně udržovali dlouhá léta v latentním stavu alergii na pyly, která se nyní velmi rozbujela a vehementně se hlásí o slovo. Uvidíme, co mi k tomu řeknou na alergologii, kam jsem se objednal a dokonce i za půl roku přijdu na řadu.

Každopádně mám (nezávisle na budoucích výsledcích z alergologie) v plánu být i nadále [dHKP] frajer, a hodlám tuhle neřest v podobě závislosti na nikotinu evidovat ve svém životě už jen jako dávnou vzpomínku.