Je to paráda...

…lehnout si na záda a číst si! To věděl už Karel Zich. Moje nejoblíbenější poloha při čtení, na rozdíl od něj, je sice vleže na břiše, ale mám pro to dobrý důvod. Dříve se mi totiž poměrně často stávalo, že se bez varování dostavil zákeřný mikrospánek a kniha mi spadla do obličeje. V té chvíli jsem teprve ocenil výhody poskytující čtení paperbacku!

Hele, jasně, že bych chtěl číst víc. Mnohem více. Cítím v této oblasti velký a dlouhodobý deficit. Je ještě tolik autorů, na které jsem si neudělal čas! Mnozí z nich přitom  svá díla napsali dříve, než jsem se narodil, což opravdu nezní jako dobrá vizitka pro někoho, kdo má knihy a čtení rád.

Obě moje lišky mají ze čtečky stejnou radost, jako já sám

Před několika lety jsem však náhle zjistil, že se mi začíná často při čtení rozmazávat text a pletou se mi řádky. Nejprve jsem to přičítal únavě, ale nepřešlo to ani s brýlemi. Že by stáří? Ne nutně. Stačí, když je použito menší písmo, řádky jsou blízko sebe a k tomu hodně dlouhé, přidejte si ne vždy zcela ideální osvětlení ve vlaku nebo místnosti, a ze čtení se stává poměrně namáhavá činnost.

Netřeba ovšem fňákat. V současnosti se tato situace dá řešit poměrně snadno opatřením elektronické knihy. U ní si písmo můžete snadno libovolně zvětšit a přizpůsobit. Jen nesmíte být paličatí jako já. Mobil, ze kterého jsem si tak často četl, když nebyla po ruce papírová kniha, byl a je navzdory mé oblíbené a uživatelsky velmi příjemné aplikaci Read Era, pro moje oči jednoduše pohromou. Stejně tak monitor notebooku. Jako by nestačilo, že na něm píšu...

Než jsem si přiznal, že moje oči i hlava potřebují občas pauzu a relax, trvalo to velmi dlouho. Statečně jsem přitom ignoroval fakt, že jsem často musel čtení (někdy i to psaní) přerušit pro slzení očí a nebo bolesti hlavy a vlastně tak sám sebe brzdil. Však za to přece logicky mohlo všechno jiné, jen né ten mobil a monitor!

Řešení bylo jako ve většině takových případů snadné. Čtečka je můj nový kamarád. První seznámení máme za sebou a zatím to vypadá, že nám to bude spolu klapat. Mám tedy poměrně Nadějné vyhlídky* do budoucna, že mi čtení zase bude dělat radost a trochu s ním pohnu.

*(Ehm, ano, pan Dickens a jeho známá kniha, tu jsem také nečetl, ale je v pořadí. Stejně jako mnozí další. Svatá liško, to by byl ale dlouhý seznam...)