Kupředu levá!

Zase mám zpoždění. Místo výmluv vám proto rovnou naservíruji, co mám na srdci. A nejsou to šelesty. Nedávno jsem dostal nabídku, abych napsal pro nakladatelství Epocha s.r.o několik vět do článku ke dni leváků, který se koná/konal 13. srpna. Nešlo o náhodu, řadím se také mezi leváky, i když přeučené. K danému tématu se tam vyjádřila přímo slovy Zuzana Strachotová, zatímco David Šenk tak učinil nepřímo, knihou z alternativní ruské historie nazvanou Prázdný svět.

Na téma leváctví a přeučování nakonec vznikl fejeton. Rozhodl jsem se, že svoji část textu poskytnu k dispozici zdejším čtenářům, protože ne všichni mají FB nebo Instagram, aby ten odkaz zachytili. Pokud si ovšem chcete přečíst článek v nezkrácené verzi, tak jak původně vyšel, najdete jej zde.

Vlevo na fotce je echt pravý steak.
Z pohledu Molly Foxové je tam ovšem kozlík.

Někdo tvrdí, že všichni lední medvědi jsou leváci. S ledními medvědy toho běžně moc nenamluvím, proto nevím, zda je to skutečně tak, nebo jde pouze o internetovou fámu. Zato velmi dobře vím, že máme tzv. leváctví v rodině. Tento výběrový vzorek je samozřejmě poměrně malý na to, aby z něj šlo udělat nějaký systematický závěr. Data ale navzdory tomu hovoří jasně. Rozený levák jsem já (ze tří dětí), můj otec (ze šesti dětí) a též jím byl jeho otec, neboli můj děda (ze tří dětí). Ostatní členové naší „famílie“ v širším slova smyslu, pokud se mi povedlo dohledat (ale nijak extra jsem zase na pilu netlačil), jsou bez tohoto technologického vylepšení. Zajímavé je také, že se toto (zatím) dědí a projevuje výhradně v mužské linii.

A všichni tři, děda, táta i já, jsme se museli ve škole tzv. přeučovat na opačnou ruku. Začal to být totiž většinou problém až při psaní.

Po přeučení mi zbyla delší dobu cca 10 – 12 let schopnost pracovat/psát (myšleno mechanicky, propiskou nebo perem) oběma rukama stejně obratně (nikoliv ovšem současně), která se ovšem časem zcela vytratila. Jako poslední relikt původního stavu levoruké dominance je u mě opačné držení vidličky a nože, zatímco lžíci již držím v souladu se společenskými konvencemi.

Leváci myslí jinak, to je nesporný fakt, ale hlavně se umí přizpůsobit. Přírodě je totiž fuk, jestli si my lidé dělíme svět na levou a pravou stranu, funguje zkrátka jinak. Pokud jsem se chtěl věnovat tvůrčím činnostem (kreslení, malování, lepení, vystřihování, vyrábění předmětů z různých materiálů), nebylo zkrátka jiné cesty než vytrvat. 

Prostě jsem to dělal tak dlouho, dokud se nedostavila potřebná obratnost a nenaučil jsem se k dané činnosti „správně postavit“. Pokud mě ovšem „leváctví“ něco v životě naučilo, tak to, že nejsnadnější ze všeho je cokoliv vzdát.

Někdy se na přeučování svádí leccos. Dočasné koktání v dospívání (to jsem měl taky, ale nevím, jestli to bylo tím přeučováním), poruchy čtení, psaní, motoriky, učení a pozornosti obecně. A tak kromě autoškoly, která je ale na tomhle levo-pravém rozdělení světa zkrátka postavená, vím jen o jednom problému.

Co mi tedy na přeučování působilo největší diskomfort? Synchronizace řeči a myšlenek. U přeučených leváků je totiž někdy výstup jiný, než chcete. Myšlenky proběhnou, jak mají, řeč má ovšem výrazné zpoždění. Vy jste si naproti tomu jistí, že vše proběhlo správně, ale opak je pravdou.

Občas může takovému mluvčímu vypadnout nejen slovo, ale rovnou celá věta nebo souvětí. Děje se tak hlavně ve stresu, kdy se zvyšuje tlak na rychlé rozhodování, a potom to zpoždění mezi myšlenkou a řečí výrazně narůstá. Dobrá zpráva ovšem je, že i tohle se dá tréninkem výrazně zkorigovat.

PS: Nedávno jsem narazil zcela náhodně na článek, kde se upozorňovalo na to, jaký duševní masakr působí rodiče svým levorukým či stranově nevyhraněným potomkům, když jim podávají věci do pravé ruky, a tím je přeučují. Nevědomky jim tím prý ničí život. Pokud si tedy nejste jistí, zda jste latentní leváci, nebo vás dokonce někdo tajně přeučil, udělejte si velmi snadný test a zkuste si utřít zadek levou rukou. Pak již nikdy nebudete mít o své skutečné směrové orientaci nejmenší pochybnost. Nebo budete muset velmi pilně trénovat. To už záleží na vás.