Reportáž psaná na mobilu

Dnes se mi povedlo na televizi v jiném pokoji pustit přes mobil You Tube. A také hned bez mučení přiznám, že k tomu došlo naprostým omylem, čili náhodně, navíc celý proces propojení proběhl zcela nezávisle na mé vůli. Mobil si při přehrávání klipu sám našel televizi a připojil se k ní. Proč si k tomu vybral zrovna tento den, netuším, televize i mobil jsou tu spolu již po mnoho měsíců a nikdy se o nic podobného nepokusili. Každopádně se mým rodičům během sledování Vražd v Kitzbühelu náhle zjevili Kabáti se svým nostalgicky laděným songem Rumcajs miloval Manku, který více než symbolicky vystihuje průběh mého mládí na konci osmdesátek a v raných devadesátkách.

Moderní a bezdrátové technologie vtrhly i do života prostých lišek

Je pravda, že na televizi moc nekoukám, takže mi zkrátka uniklo, že tyto přístroje poslední desetiletí prošly rychlým, dalo by se možná říci i překotným vývojem. Prý jsou dnes již televize stejně chytré, jako mobily. Dobře, to by hodně vysvětlovalo.

Zajímavý je přitom fakt, že pracuji v prostředí průmyslových technologií, ale na svoji obranu hned dodám, že tato firemní technika je velmi odlišná od té spotřební. Neboť to, co v práci používáme, je kolikrát taky vyrobeno - slovy již zmiňované písně o Rumcajsovi a Mance - za krále Klacka.

Prolínání starého a nového je ovšem zcela konkrétní realitou. Poměrně dost lidí, včetně mé maličkosti, zde (myšleno ve městě, kde bydlím), například neumí používat v obchodech samoobslužné pokladny, protože tu zkrátka ještě nejsou zavedené. Až na to dojde, bude zajímavé sledovat, kolik lidí bude preferovat klasickou kasu a kolik tu samoobslužnou. Ukazuje to na fakt, že staré a nové bude vždy koexistovat vedle sebe a nezbyde, než se s tím smířit.

I když přímo mobilem ještě moc lidí neplatí, platební karty využívají ve velkém - což je další paradox, protože, jak jsem si všiml, placení kartou odnaučilo velký počet lidí nosit u sebe hotovost. V rozporu s tímto trendem, jdou někteří prodejci opačnou cestou (nejčastěji jde o vstupné), a začali naopak vyžadovat reálné peníze namísto těch virtuálních. Zřejmě jde o to, že z každé proběhlé platby/transakce (zakoupené vstupenky) musí zaplatit poplatek bance, a tím sami sebe připravují o část zisku. Na velkých akcích, kam přijdou stovky nebo dokonce tisíce lidí, může jít už o poměrně zásadní částky. Na druhou stranu se tak nemusíme bát, že budeme mít za pár let už jen virtuální peníze, protože právě kvůli hamižnosti bank a obchodníků finanční hotovost z oběhu určitě jen tak nezmizí.

Sám za sebe mohu říct, že bankovní převody a platby mobilem za jízdenky, služby, nebo zboží, to mi nedělá nejmenší problém. Pro starší lidi to už ovšem problém být může, zvláště pokud je cesta některými vytíženými spoji možná pouze po zakoupení místenky, navíc přes mobilní aplikaci nebo webové stránky, přes kterou probíhá i platba.

Jako zásadní pak vnímám fakt, aby nám používané technologie nekomplikovaly život, ale naopak nám pomáhaly, což se stane ve chvíli, kdy jsou snadno dostupné pro celou populaci, nikoliv jen úzké uzavřené skupině obyvatel. V tomto případě jde tedy o internet a mobil. Pojďme ale dál.

Mobilem a počítačem jde dnes ovládat prakticky cokoliv. Klimatizaci, intenzitu osvětlení, žaluzie, spouštění domácích spotřebičů, načasovat jde nejen pračka, ale například i kávovar, abyste měli ráno svoje kafe hezky čerstvé. Ehm. Můj kávovar tohle neumí, přičemž to ale rozhodně není důvod k jeho výměně. O tom nehodlám diskutovat. Ta správná chvíle přijde, až přestane sloužit a odejde na zasloužený odpočinek do křemíkového nebe za ostatními spotřebiči z mnoha lidských domácností.

Pokud v nějaké oblasti vítám pokrok, je to určitě zdravotnictví. Moderní přístroje, nové metody vyšetření a léčebné postupy, jsou skutečně někde jinde, než třeba před třiceti lety, a jsem za to moc rád. Pomohl tomu právě i internet, možnost sdílení výsledků výzkumů, konzultace zkušeností a také třeba videokonference s ostatními lékaři, což zachránilo určitě velké množství životů. I ten e-recept je velmi pohodlná věc, stejně tak elektronická neschopenka, se kterou nemusíte jako nemocní ještě běžet do práce.

A co knihy nebo články? Tady je situace velmi podobná, jako se vším ostatním. Větší část autorů dnes  píše na PC, někteří pak dokonce na mobilu, jiní zase stále nedají dopustit na klasický/elektrický psací stroj, nebo blok a propisku, kdy do elektronické podoby převedou až hotový výsledek.

Také dřívější nekonečné a kolikrát vyhrocené diskuze na téma je lepší papírová vs elektronická kniha, byly naštěstí již dávno odsunuty na internetové smetiště, kde se tiše krčí v koutku. Prostě si koupíte, co vám zrovna v tu chvíli vyhovuje. Nebo, co je zrovna dostupné.

Téma bych ukončil tím, že pokrok nelze zastavit. Ať už se nám to už líbí, nebo ne. A protože chci být také pokrokový, měl jsem snahu tento článek napsat na mobilu. Úspěšný jsem byl tak na 82,4%. Opravy a úpravy jsem totiž raději udělal hezky postaru v notebooku. A nyní mě omluvte, jdu si ještě jednou pustit toho Rumcajse s Mankou.