Hoř světýlko, plápolej, aneb 451 stupňů Fahrenheita

Guy Montag žije ve společností, kde lidé mezi sebou již neumí pořádně komunikovat a postrádají jakoukoliv empatii. Žijí jen přítomností, minulost je nezajímá, chtějí se v první řadě bavit a bez přemýšlení přijímají, co jim předkládají média ovládaná státem, který má na jejich provoz monopol.

Sám Montag pracuje jako požárník - jezdí s jednotkou likvidovat (pálit) nedovolené a zakázané pozůstatky z minulosti, nejčastěji knihy. Vlastnit a přechovávat knihy je zde totiž závažným trestným činem, stejně tak nenahlášení každého, kdo porušuje tento zákon.

Existovat v přetechnizované společnosti, kde se pálí knihy,
 a lidé žijí své životy bez fantasie a snění, je vskutku děsivou vizí...

Slepě poslušný Montag žije spokojeně svůj prázdný život, dokud nepotká dívku Clarissu McClellanovou. Její otázky, radost z prostých věcí, bezúčelných procházek v  nočním dešti a života jako takového, jej donutí přemýšlet o světě ve kterém žije, o práci kterou vykonává, ale hlavně začít pochybovat o tom, že je to tak všechno správně. S dívkou mluví opakovaně, postupně si jí oblíbí, podněcuje v něm zvědavost, nutí jej přemýšlet a hledat odpovědi, zkrátka je jeho prvním a jediným světýlkem v temnotě, která jej obklopuje. Ale jednoho dne dívka zmizí. Montag jí hledá, ale marně. Clarissa zmizela, aniž by po sobě zanechala jedinou stopu nebo informaci, vypadá to, jako kdyby nikdy ani neexistovala. To jen prohloubí Montagovo podezření, že se systém umí s nepohodlnými jedinci vypořádat skutečně nemilosrdně.

Guyova žena Mildred je pravý opak živelné Clarrisy. Žije jen po své obývací telestěny, nic jiného ji v životě nezajímá. Nezajímá jí vlastně ani samotný Guy a jeho práce. Montag dokonce zjistí, že si ani jeden z nich nedokáže vzpomenout jak se seznámili, a proč jsou vlastně spolu. Tohle uvědomění si děsivé duševní a emoční prázdnoty začne Montaga stravovat zevnitř, přičemž nemilosrdně ničí jeho psychiku. Postupně Guy dospěje až k bodu, kdy odmítá dál vykonávat své zaměstnání.

Z muže, který pracoval více než deset let pro systém jako vykonavatel jeho vůle a zákonů se tak nakonec stává nepřítel státu, Přerod Guye Montaga na svobodně myslící bytost není lehký, ovšem jakmile začne hledat odpovědi na své otázky, nedokáže přestat. Začne zachraňovat knihy, místo aby je pálil, což nutně vede až ke střetu s jeho kolegy a nadřízenými, konkrétně kapitánem Beattym.

Z Guye Montaga se po tomto incidentu stane štvaná zvěř, jeho pronásledování je přenášeno médii v přímém přenosu. Jediná jeho šance je uprchnout mimo město a civilizaci, ale v patách je mu hrozivý protivník, mechanický ohař s dokonalým čichem, který nezná únavu ani slitování... 

*

Tato kultovní kniha vyšla v roce 1953 (u nás poprvé v roce 1957) a popisuje povrchní odosobněnou společnost, která se vědomě nechává ovládat masmédii a (již tehdy, před 70 lety, to autor knihy předvídal, protože máme rok 2023!) obdobou dnešních sociálních sítí.

Držet lidi v nevědomosti je vlastně snadné, stačí jim odepřít humanitní vzdělání a systematicky ničit vše, co by mohlo vést občany k samostatnému myšlení a názorům (copak mi to jen připomíná?). Což jsou například knihy... Odtud i název románu, protože oněch 451 stupňů Fahrenheita (232,8 °C) je teplota, při které hoří papír.