Kvasnice

Existují v našem životě věci natolik obyčejné a banální, že nám připadá zbytečné si o nich cokoliv dalšího zjišťovat. A jak už správně tušíte, občas je to chyba, vedoucí k trapasům velikosti velmi dobře živeného sauropoda.

Liška a kytrón
autor: Molly Foxová
Poznámka autorky: Kvasnice jsem doma nenašla

kvasnice

Jednoho krásného jarního dne jsem se vydal na nákup. [*] Kromě běžných věcí jsem měl koupit také kvasnice. Abych přitom nemusel křižovat a brázdit prostor mezi regály jako Bludný Holanďan širý oceán, byl jsem vybaven informací, kde se daný produkt nachází. Jasně, vzadu v levém rohu, jak jsou knedlíky. Není problém. A protože jsem hlava děravá, napsal jsem si to do nákupního seznam. Znám se. Z pěti věcí vždycky nejméně tři zapomenu.

[*] Je to již velmi dlouho, byl jsem tehdy adolescentem středoškolským, je tedy dost dobře možné, že ten den nebyl ani krásný, ani jarní.

Nákup se vyvíjel slibně. Než přišla řada na kvasnice. Zrada! Ať jsem hledal jak chtěl, nebyly tam! Začal jsem lehce panikařit. Knedlík, kde je knedlík? Byl tam! Takže jsem byl na správném místě. V té chvíli jsem však začal pochybovat o správné navigaci, Možná nakonec budou jinde...

Vyčistil jsem si brýle a prošel prodejnu regál za regálem. Nic. Nekecám. "Asi je tedy nemají," usoudil jsem. A tuto informaci jsem také uplatnil při předávání nákupu. Kvasnice nejsou. A basta. Jenže nebyly ani druhý a třetí den. To už začalo být trochu podivné nejen rodičům, kteří ty kvasnice chtěli k tvorbě jakéhosi pokrmu, ale i mně samotnému.

Rozhodl jsem se tedy vyvinout vlastní iniciativu a změnit loviště, neboli obchod. Proplétal jsem se mezi davy koupěchtivých osob lovící zboží v akci, a hledal nějakou kompetentní obsluhu, která bude mít dozajista čerstvé informace o poloze jednotlivých položek. Když jsem ji našel, zeptal jsem se na kvasnice. Jsou prý hned vedle mléka. Nejde je přehlédnout. Prodavačka se ovšem dramaticky mýlila a podcenila mé schopnosti. Nic takového tam nebylo. 

"Nejsem přece žádnej tydýt, abych se ptal podruhý na nějaký blbý kvasnice," rozhodl jsem se. Pro jistotu jsem si vyčistil brýle, a ještě znovu prozkoumal regál. Pche. Nikde nic takového nebylo. Pokrčil jsem rameny a prodejnu opustil se vztyčenou hlavou.

Ani jsem se nestačil po příchodu domů zout a už se ke mně hnal otec. "Nemám," řekl jsem otráveně dřív, než se stihl zeptat na úspěch.

"Tys říkal, že kvasnice nejsou, tak jsem tam zašel a měli je!" řekl obviňujícím tónem táta a mával mi před obličejem velmi malou stříbrnou krychličkou. 

Vzal jsem si ji, dlouze se na ní podíval. přečetl si název a vrátil mu krychli s dlouhým blahosklonným povzdechem. "Jo, tohle tam samozřejmě měli tati, jenže já měl koupit kvasnice, ne droždí..."