Nedokončený příběh

 Těžko někdo vymyslí zajímavější příběh, než je evoluce člověka. Klikatí se nazpět časem, naznačuje, zatajuje i odhaluje zároveň, a přitom nám ukazuje, jak dlouhou cestu člověk prošel, a jak málo toho sami o sobě ve skutečnosti víme. Antropogeneze. Jediné slovo, za nímž se ale skrývají osudy milióny bytostí, které kráčely po této zemi dávno před námi. Již jen ta samotná myšlenka dokáže způsobit závrať.

Dlouhá byla, a ještě bude, cesta evoluce.
Své o tom vědí i holky z lesní školky.

Pavlovien či mladší gravettien je označení pro dobu, kdy zde žili naši snad vůbec neznámější předci, tzv. lovci mamutů. Což bylo asi tak před 25 tisíci lety. Předmostí u Přerova, kde byla vůbec největší "základna" lovců mamutů, vydala vědcům mnoho pokladů. Je jich tolik, že mnohé ještě čekají na podrobné prozkoumání, uložené a zakonzervované v depozitářích... Je to neskutečné množství informací o životě před tak dlouhou dobou, světový unikát, průřez historií a několika osídleními (doložené mnohými kosterními nálezy) a to od paleolitu, neolitu, enolitu, přes dobu halštatskou, první slovanské osídlení na přelomu letopočtu, až do 11. století, když tady už vládli Přemyslovci.

Zůstaňme ale v paleolitu, u našich lovců mamutů z Předmostí. Sídlili na hlavním tahu, po kterém migrovali mamuti, které tedy lovili jen sezónně. Mezitím lovili samozřejmě i jiná zvířata. Kromě zbraní a pracovních nástrojů z kamene a kostí vyráběli i sošky z pálené hlíny. Pokud si dobře pamatuji, na mnoha z nich zůstaly otisky prstů a na jedné dokonce i otisk látky. Jde o první doložený důkaz výroby látek. Samotné látky se logicky nedochovaly, ten otisk ale ano. Tehdejší lidí tedy nemuseli nutně chodit zabalení jen do kůží... O zručnosti našich předků je z Předmostí mnoho důkazů - kromě rytin a sošek vyřezaných z mamutoviny zhotovovali například i náhrdelníky z mušlí nebo zubů zvířat. Ty se ovšem musely nejdříve provrtat, což je poměrně náročný technický proces, navíc to museli zvládnout s nástroji vyrobenými z dostupných materiálů (dřevo, kost, kámen).

Jenže lovci mamutů nebyli ani zdaleka prvními obyvateli dnešních Čech. Po mnoha z nich tu dokonce zůstaly památky v podobě nástrojů, ovšem chybí kosterní pozůstatky, podle nichž by bylo možné s jistotu rozpoznat původce dané industrie. To je příklad čistě lokálního a několika tajemstvími zahaleného Bohunicienu, kde byl jako hlavní materiál místo typického pazourku používaný rohovec ze známé Stránské skály. Ale třeba se jednou dočkáme toho, že i tyto prázdné stránky naší historie budou podrobněji popsány, aby mohl být náš příběh považovaný za kompletní.

Naopak naprosto jisté a průkazné je, že na našem území žil (před asi 40 tisíci lety) i Homo sapiens neanderthalensis, lidově nazývaný neandrtálec. Zjištění, že si v sobě neseme jisté procento genetické informace tohoto vymřelého druhu, bylo bráno jako důkaz vzájemného křížení, a u mnoha lidí to vzbudilo velmi prudké odmítavé reakce. Představa neandrtálce, z jehož pojmenování si mnozí udělali synonymum slova primitiv, se ve chvíli, kdy měl zajmout významné místo v rodokmenu Homo sapiens, nesetkala s ovacemi.

Tupý, srstí porostlý svalovec, který mlátí těžkým kyjem na potkání do všeho (včetně mamutů) je skutečně dávno překonaná představa na hony vzdálená vědeckým poznatkům. Neandrtálec žil bohatým duchovním životem, pohřbíval své mrtvé, uměl používat oheň, staral se o nemohoucí členy společenství, měl na svědomí některé jeskynní malby/rytiny, zpracovával i velmi jemné nástroje, zdobil se například mušlemi a uměl vyrábět lepidlo na připevnění hrotů.

Tento příběh zkrátka není ani zdaleka dopsán, jsme svědky toho, že se s příchodem moderních metod zkoumání dopisují a přepisují celé kapitoly v evoluční knize, opravdovou revolucí bylo objevení DNA. Za pár let se naše možnosti a vědomosti posunuly na zcela jinou úroveň, mnoho otázek bylo zodpovězeno, 

Archeologie, přesněji v tomto případě antropologie, je poměrně mladá věda, která se překotně vyvíjí. Pomalu každý den se můžeme dočíst o novém důležitém a převratném objevu, který upravuje dosavadní pohled naše předky. Sám jsem velmi zvědavý, jak spletitý nakonec bude rodokmen rodu Homo sapiens, a kam nás tento prozatím nedokončený evoluční příběh nakonec zavede...