Poklady z druhé ruky/tlapky 2

Minule byla řeč o knihobudkách, knihopultech a vůbec o projektu Kniha do vlaku. Ty vedou k ulovení náhodných úlovků, které umí skutečně zahřát duši. Ale pak jsou zde i knihy lovené cíleně, leč s menší vadou na kráse, což je to, že jsou jaksi nedostupné v běžné distribuci.

Důvody jsou různé, od těch ekonomických, po prachobyčejný šprajc autora či nakladatele. A to pak přijde na řadu antikvariát. I ten umí nabídnout krásné knihy. Dokonce v různých vydáních, s jejichž vzhledem či překladem máte spojený konkrétní zážitek. To je například ten Ivanhoe na snímku (časem asi o něm napíšu více než jen pár slov - a ty ilustrace tam prostě miluju).


Takže co tu máme? Román (dokonce rytířský) Ivanhoe,
dále sbírku knih od Maria Puza,
v čele s legendárním a ikonickým Kmotrem.
A samozřejmě nechybí ani sečtělé
holky z lesní školky, co si ještě stále nestihly
sundat vánoční čepičky.
*dnes výjimečně dodatečně kolorováno

Ostatní knihy na fotografii jsou od Maria Puza, autora legendárního Kmotra (taky by si, chudák, zasloužil samostatný článek, ach jo), tento titul mám kromě češtiny ještě v angličtině a němčině... ač ty knihy jsou jako nové, kdoví jestli aspoň jednou jedinkrát čtené, stály zlomek ceny. 

Všechen ten Puzo za krásných 40-70 kč / kus, tedy plus poštovné. Já vlastně neřekl kde! No, na Knihobotu.

Asi to poslední dobou vypadá, že jsem zcela zanevřel na nové knihy, ale opak je pravdou. Tiskařská barva byla vždy pro mě jednou z nejkrásnějších vůní. Ale nechtějte, abych si vybral jedno nebo druhé. To by nebylo fér, porovnával bych neporovnatelné. Knižní magie má zkrátka více než jen jednu konkrétní neměnnou podobu, a podle všeho lze všechny její druhy a odnože zcela beztrestně kombinovat, přičemž na konci by měl být pokaždé stejný výsledek. A tím je spokojený čtenář.

Sečteno, podtrženo. Pokud potřebuji sehnat rychle a levně nějakou konkrétní knihu, a mám navíc přímo nutkavou potřebu ji vlastnit, přičemž je vydaná již nějaký ten rok, jdu se tam podívat. A jen málokdy se mi lov nezdaří.

Což mi připomíná, že mám někde založený seznam knih, které jsem si tam chtěl pořídit již minulý rok...

Komentáře

  1. Když zkombinuji to, co jsem našel pod stromečkem, s knihobudkovými přírůstky, dohromady to tvoří nepěkně narůstající frontu toho, co bych chtěl (nejspíš tak v příštích pěti letech) všechno přečíst. Obávám se, že si v mé situaci žádný další výkonný zdroj nových objevů nemůžu dovolit :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fronta se neptá, fronta si bobtná :-D Neboj, nejsi v tom sám :)

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky